Vždycky jsem si myslela, že klukům jde u holky jen o vzhled. Jasně, každá holka chce být dokonalá, navíc když vidí v módních časopisech modelky a celebrity... Já jsem nebyla výjimkou. Vždycky jsem musela mít perfektní make-up i vlasy - dokud vše nebylo podle mých představ, nevyšla jsem z domu. Posedlost vzhledem u mě zašla tak daleko, že jsem na ostatní kašlala, dost jsem se začala hádat s mámou, zhoršila se ve škole...
Učitelé mi věčně házeli klacky pod nohy, prý hlavně že jsem namalovaná, zato moje známky nestojí za nic. Já vždycky jen mávla rukou. Nepřemýšlela jsem o tom. Pak jsem se seznámila s jedním klukem. Byl fakt pěkný a ze začátku moc milý. Přišlo mi ale, že se se mnou zahazuje hlavně proto, že mám tak perfektní styling. Čtyři měsíce nám to klapalo a pak to šlo z kopce. Většinou jsme se hádali kvůli blbostem. Po půl roce mi oznámil, že se se mnou rozchází. Ubrečená jsem se ho zeptala proč.
Slova, co mi řekl, si budu pamatovat pořád. "Víš, Terko, jsi bezva holka, ale člověk má na tebe strach sáhnout. Jsi až moc dokonalá. Je hezké, když se o sebe staráš, jenže přirozenost je stejně nejhezčí. Chci holku, která tolik nebude řešit svůj vzhled a bude v pohodě. A někoho takového jsem teď potkal..." Vytřeštila jsem na něj oči a vykoktala ze sebe: ,,Kdo... kdo je to?" Martin sklopil oči a odpověděl: ,,Jmenuje se Markéta a chodí na náš gympl. Není obarvená ani zmalovaná a nejlepší je, že to ani nepotřebuje." To už na mě bylo moc. Otočila jsem se a odešla.
Učitelé mi věčně házeli klacky pod nohy, prý hlavně že jsem namalovaná, zato moje známky nestojí za nic. Já vždycky jen mávla rukou. Nepřemýšlela jsem o tom. Pak jsem se seznámila s jedním klukem. Byl fakt pěkný a ze začátku moc milý. Přišlo mi ale, že se se mnou zahazuje hlavně proto, že mám tak perfektní styling. Čtyři měsíce nám to klapalo a pak to šlo z kopce. Většinou jsme se hádali kvůli blbostem. Po půl roce mi oznámil, že se se mnou rozchází. Ubrečená jsem se ho zeptala proč.
Slova, co mi řekl, si budu pamatovat pořád. "Víš, Terko, jsi bezva holka, ale člověk má na tebe strach sáhnout. Jsi až moc dokonalá. Je hezké, když se o sebe staráš, jenže přirozenost je stejně nejhezčí. Chci holku, která tolik nebude řešit svůj vzhled a bude v pohodě. A někoho takového jsem teď potkal..." Vytřeštila jsem na něj oči a vykoktala ze sebe: ,,Kdo... kdo je to?" Martin sklopil oči a odpověděl: ,,Jmenuje se Markéta a chodí na náš gympl. Není obarvená ani zmalovaná a nejlepší je, že to ani nepotřebuje." To už na mě bylo moc. Otočila jsem se a odešla.
Velká proměna
Další týden mě nikdo nikam nedostal. Pořád jsem doma brečela a myslela na Martina. Nejdřív převládala nenávist za to všechno, co mi řekl, ale pak mi došlo, že měl možná pravdu. Toužila jsem se změnit a doufala, že když se mi to povede, třeba se zase dáme dohromady. Další týden jsem byla domluvená s kámoškou, že půjdeme ven, a já hodinu předtím začala pracovat na své nové image. Vlasy jsem si tentokrát nevyžehlila, ale nechala je tak, jak jsou - od přírody zvlněné. Make-upu jsem si dala opravdu jen malou vrstvu, k líčení použila pouze řasenku a lesk na rty. Hodila jsem na sebe džíny, mikinu, tenisky a tradá!
Musím uznat, že mi bylo mnohem líp, konečně jsem si přišla uvolněná. Vždycky jsem žila v napětí, protože mi bylo jasné, že když mám tak výraznou vizáž, lidi mě budou hodnotit. Proto jsem si vždycky dávala záležet. Na srazu mě kamarádka ani nepoznala. Pochválila mě a řekla, že jsem fakt hezčí. Když jsme šly parkem, najednou se proti nám vynořil Martin, držící se za ruku s Markétou. Jen co mě viděl, vykulil oči, ale ani mě nepozdravil.
Večer mi volal a řekl, že vypadám dobře. Prý je rád, jak jsem se změnila. "A to je všechno?" odpověděla jsem. ,,Terez, už jsem ti přece říkal, že chodím s Markétou. Mám ji rád a neopustím ji. Věřím, že si najdeš jiného, lepšího kluka, protože jsi bezva holka. Ahoj." Zavěsil. Chtělo se mi brečet, ale pak jsem si řekla, že slz už bylo dost... Za necelé dva měsíce jsem potkala Marka, úžasného kluka. Moc ho miluju a doufám, že nám to vydrží. Teď slavíme půl roku.
Musím uznat, že mi bylo mnohem líp, konečně jsem si přišla uvolněná. Vždycky jsem žila v napětí, protože mi bylo jasné, že když mám tak výraznou vizáž, lidi mě budou hodnotit. Proto jsem si vždycky dávala záležet. Na srazu mě kamarádka ani nepoznala. Pochválila mě a řekla, že jsem fakt hezčí. Když jsme šly parkem, najednou se proti nám vynořil Martin, držící se za ruku s Markétou. Jen co mě viděl, vykulil oči, ale ani mě nepozdravil.
Večer mi volal a řekl, že vypadám dobře. Prý je rád, jak jsem se změnila. "A to je všechno?" odpověděla jsem. ,,Terez, už jsem ti přece říkal, že chodím s Markétou. Mám ji rád a neopustím ji. Věřím, že si najdeš jiného, lepšího kluka, protože jsi bezva holka. Ahoj." Zavěsil. Chtělo se mi brečet, ale pak jsem si řekla, že slz už bylo dost... Za necelé dva měsíce jsem potkala Marka, úžasného kluka. Moc ho miluju a doufám, že nám to vydrží. Teď slavíme půl roku.
Poučila jsem se
Už vím, že kluci mají rádi u holky přirozenost. Nejde o to, kolik kroků ti zbývá k dokonalosti. Důležité je, že si spolu máte co říct. Můžu ti prozradit, že Markéta není zvlášť krásná, ale vsadila na uvolněnost a přirozenost a chodí se super klukem, kterého já nechala kvůli své hlouposti uplavat.
ty jo taky sem tereza...to je teda drsnypribeh...taky bych chtelaubrat image ale bojim se ze kdyz si prestanu davat treba tuzku na oci ze se ke mne vsichni otoci zady...a taky mam hodne akne a rikam si ze kdyz uz nejsem tak krasna tak at aspon oci jsou hezke....poradis co ma udelat abych nechodila jako barbyna ale pritom se semnou bavili?diky tvije fanynka Terka